Švamberk (vrch Krasíkov)

 

Založen byl koncem 13. století a ve 14. století již sloužil jako hlavní sídlo pánů ze Švamberka. Pohnuté osudy rodu jsou spjaty s nositeli rodového jména Bohuslav, nastupujících po sobě v několika generacích. Bohuslav III. byl členem zemského soudu a nejvyšším komorníkem, jeho syn Bohuslav IV. Bušek zastával úřad nejvyššího sudího a byl také nejvyšším vyšehradským purkrabím. Na začátku husitských válek stáli Švamberkové na katolické straně. V roce 1421 husité hrad Švamberk oblehli a dobyli. Bohuslav V. padl do zajetí a všemi opuštěn se přidal ke kališníkům. Po smrti Jana Žižky se dokonce stal nejvyšším vůdcem táboritských vojsk a roku 1425 v  bitvě zahynul.

V letech 1528-1533 byl hrad přestavěn do renesanční podoby. Roku 1544 byl prodán, ale později odkoupen zpět a vrácen tak do rodového majetku. Při vzbouření roku 1618, které bylo začátkem třicetileté války, zůstal Jan Bedřich ze Švamberka věrný katolíkům a císaři. Díky tomu zůstal hrad za třicetileté války ušetřen. Osudnou chybou se mu stala drobná nepozornost v roce 1644, údajně při smažení koblih. Vznikl požár, hrad vyhořel a již nebyl obnoven.

 

Z hradního jádra kromě zbytků paláce dnes dominuje hlavně kaple sv. Máří Magdalény, postavená roku 1650 na místě původní hradní kaple sv. Jiří. Přestavba a  rozšíření přibližně do dnešní podoby pochází z roku 1710. Poslední rozsáhlou přestavbou prošla v letech 1880-1891 za Löwensteinů, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Do poloviny 20. století kaple sloužila svému účelu a konaly se sem hojně navštěvované pouti, na kterých se popíjelo pivo ze švamberského pivovaru. V šedesátých letech 20. století byla kaple zrušena, zpustošena vandaly a hrobky zde pochovaných Švamberků zneuctěny a vykradeny.

V současné době se kaple a její okolí postupně opravují.

 

Od roku 2012 je na části zříceniny hradu k dispozici příjemná vyhlídka do širokého okolí.

První říjnovou sobotu zde probíhají tradiční Slavnosti jablek, zajímavá nadregionální kulturně společřenská akce