Obecní úřad
Konstantinovy Lázně
Lázeňská 27
349 52 Kontantinovy Lázně
Falkenštejn
FALKENŠTEJN - historie
Hrad Falkenštejn, vybudovaný kdysi na strmém skalním ostrohu tyčícím se nad údolím Úterského potoka, patří k typicky středověkým hradům, na nichž byla bezpečnosti dávána přednost před pohodlím. Hrad stával při cestě směřující z Ostrova do Bezdružic právě nad místem, kde stezka překonávala brod. Dnes zde stojí Starý mlýn, naproti němuž stoupá ke hradu zalesněným úbočím strmá pěšina.
Hrad se skládal ze tří oddělených částí. Největší plochu zaujímalo předhradí oddělené od roviny na západě dvěma valy a příkopem. Hospodářská zástavba obdélníkového předhradí byla patrně dřevěná. K východu vybíhal hradní ostroh ve dvě skaliska oddělená skalní průrvou. Z přístupnějšího jižního skaliska byl veden vstup na mohutnější severní skálu, jejíž boky spadají strmě do údolí potoka. Zde bylo situováno jádro hradu, které tvořila patrně jen věžovitá stavba, k níž na severozápadě přiléhal malý dvorek. Stopy zdiva jsou na skále dosud patrné. V minulém století bylo zdivo hradu použito k výstavbě několika usedlostí v Nové Vsi a Potíně. Ve 30. letech 20. století byly na hradě nalezeny různé starožitnosti.
Odměnou pro návštěvníka tohoto „opuštěného sokolího hnízda“ (der Falke = sokol) jsou především romantické pohledy do údolí Úterského potoka a klid lesní samoty, v níž se snadno vybavují vize příběhů dávno minulých.
Dějiny hradu jsou zcela zapomenuty a můžeme je odvozovat pouze z nepřímých indicií. Ve 14. století se právě zde stýkaly majetky tří okolních panství a statků. Za zakladatele hradu však můžeme s největší pravděpodobností považovat expanzivní Gutštejny, jejichž rodový hrad leží sotva 6 km jižně odtud. S hradem je někdy spojována osoba Jetřicha z Gutštejna, který roku 1460 zapsal manželce Elišce mimo jiné i potok, který teče od Falkenštejna a pod Falkenštejnem. V roce 1463 je hrad v pramenech popisován jako pustý. V roce 1567 se uvádějí již jen lesy patřící k „Falkenštejnu zámku pustému . . .“.
Před nedávnem se vynořila zpráva o zápisu nalezeném v českobudějovických městských knihách, v níž měšťané žádají královskou komoru o proplacení žoldu ozbrojencům, kteří se zúčastnili dobytí hradu Sokolníka. Z dalších souvislostí vyplývá, že se jednalo o náš Falkenštejn. Ústní zprávy se však v líčení dalších částí zápisu rozcházejí. Spokojíme se proto s konstatováním, že hrad Falkenštejn nebyl dobyt Husity, jak je často tradováno, ale královským vojskem.
Okolí bývalého hradu je bohaté na romantická lesní zákoutí. Asi půl km nalevo od silnice nad Starým mlýnem vyvěrá nevýrazný pramen kyselky. Údolím Úterského potoka prochází zeleně značená turistická cesta. Rozpoznatelné jsou zarostlé náhony starých mlýnů a na skalách i v údolí betonové pevnůstky vnitřní obrany Čech z období před 2. světovou válkou. K nejstarším historicky známým mlýnům v oblasti náleží blízký Hlaváčkův či Hlaváčův mlýn. Zprávy o Hlaváčově rodině, která mlýn v té době držela, pocházejí z roku 1460. Nad Hlaváčkovým mlýnem při soutoku Blažimského a Úterského potoka se vypíná skála se dvěma betonovými bunkry.
Čerpáno z : PROCHÁZKA Z., Konstantinovy Lázně, Bezdružice a okolí, Nakladatelství Českého lesa 2006