Obecní úřad
Konstantinovy Lázně
Lázeňská 27
349 52 Kontantinovy Lázně
Švamberk (vrch Krasíkov)
Příjemná procházka západním směrem od Konstantinových Lázní. Trasa vede po komunikaci III. třídy směrem na obec Kokašice (cca 2 km) a dále směrem na Domaslav dalších cca 2 km. Návštěva tohoto místa bude součástí budované naučné stezky pod názvem Ovčí vrch.
Nad krajinou se vypíná nápadná silueta stolové čedičové hory (635 m), nazývané po jednom z nejvýznamnějších rodů v okolí Švamberk, neboli Labutí vrch. Na něm kdysi stával hrad Krasíkov (mezi lidem nazývaný Švamberk). Pod hradem se nacházely dvůr a pivovar, založený již za panství Löwensteinů (činný do r. 1946), a také vesnička, o které je zmínka r. 1227, kdy patřila Kojatovi Hrabišicovi.
Hrad Krasíkov byl postaven ve 13. stol. V r. 1287 již patřil Švamberkům, kteří vlastnili území mezi Přimdou a Stříbrem. Ve vnitřním předhradí stála hradní kaple sv. Jiří, o níž je zmínka v r. 1342. Roku 1443 hrad vyhořel a v letech 1528-1532 byl znovu obnoven, nově opevněn a rozšířen. Z té doby se zachoval raně renesanční portál kaple, v níž byli v 16. stol. pohřbeni někteří Švamberkové. V r. 1644 hrad opět vyhořel. Na konci třicetileté války zde ještě bojovala švédská a císařská vojska. Od té doby již zůstal zříceninou, pouze hradní kaple byla v r. 1652 obnovena a nově zasvěcena sv. Maří Magdaléně (dnes kostel vedle zříceniny). Přitom bylo její presbyterium postaveno na půlkruhové dělové baště ze 16. století. Kaple se stala pohřebním chrámem Švamberků.
Z Krasíkova se zachovaly zbytky vnitřního jádra s dolní částí věže a se zdivem hradního paláce, který byl původně jednopatrový. Palác má valené klenuté sklepy, v zachované stěně okno a část arkýře. V předhradí stojí zmíněná kaple. Krypta rodu Švamberků pod kaplí byla v minulosti několikrát vyloupena.
Hrad Krasíkov byl postaven ve 13. stol. V r. 1287 již patřil Švamberkům, kteří vlastnili území mezi Přimdou a Stříbrem. Ve vnitřním předhradí stála hradní kaple sv. Jiří, o níž je zmínka v r. 1342. Roku 1443 hrad vyhořel a v letech 1528-1532 byl znovu obnoven, nově opevněn a rozšířen. Z té doby se zachoval raně renesanční portál kaple, v níž byli v 16. stol. pohřbeni někteří Švamberkové. V r. 1644 hrad opět vyhořel. Na konci třicetileté války zde ještě bojovala švédská a císařská vojska. Od té doby již zůstal zříceninou, pouze hradní kaple byla v r. 1652 obnovena a nově zasvěcena sv. Maří Magdaléně (dnes kostel vedle zříceniny). Přitom bylo její presbyterium postaveno na půlkruhové dělové baště ze 16. století. Kaple se stala pohřebním chrámem Švamberků.
Z Krasíkova se zachovaly zbytky vnitřního jádra s dolní částí věže a se zdivem hradního paláce, který byl původně jednopatrový. Palác má valené klenuté sklepy, v zachované stěně okno a část arkýře. V předhradí stojí zmíněná kaple. Krypta rodu Švamberků pod kaplí byla v minulosti několikrát vyloupena.
