ŠIPÍN
Osada Šipín s poutním kostelem má čtyři čísla (faru, školu, myslivnu a kostel). Šipín byl vlastním farským okrskem a klidným památným poutním místem, které pro jeho idylickou polohu rádi vyhledávali lázeňští hosté z Konstantinových Lázní, výletníci z Plzně, Stříbra, Bezdružic a z jiných míst. Ze hřbitova se naskýtal nádherný pohled do údolí a dále na Švédské šance. Nádherný je i pohled z okraje věžní plochy dolů na pilu. Na serpentině před Šipínem, na svahu k Úterskému potoku, stála původně malá kaple, do které poutníci přinášeli bohaté oběti. Vedle ní se nalézal pramen, zv. Svatá studánka. Její vody se užívalo k léčení nemocných očí. V r. 1892 postavil na jejím místě kníže Karel z Lowensteinu novou stylovou kapli mající tvar blokového domku. V ní jsou uchovány dvě berly, které tam zanechal poutník, osvobozený od bolestí. Šipínský kostel zasvěcený svaté Barboře byl postaven okolo r. 1352. Později se stal filiálkou Okrouhlého Hradiště. Dnešní podobu dostal v r. 1709. V r. 1857 se stal Šipín samostatnou farou. V postupně obnoveném kostele převládá styl kulatých oblouků. Hlavní oltář zdobí obraz pražského malíře Rudolfa Můllera, který představuje Marii s dítětem. Také obrazy na postranních oltářích (sv. Jan a Nanebevstoupení Páně) jsou dílem téhož malíře. Obzvláštní uměleckou hodnotu měla gotická socha svaté Barbory. Z prostředků náboženského fondu byla v r. 1788 postavena škola, která byla o sto let později přestavěna. Po r. 1900 však zakládaly jednotlivé obce školy vlastní, a tak, zřejmě i pro značnou docházkovou vzdálenost, zájem o tuto školu postupně slábl, až byla zrušena zcela. V blízkosti Mlýnské doliny na Bílomlýnském potoce (Hadovce) se nalézal tzv. Waffenhammer (vodní kovárna - zbrojnice). Ke kování velkých železných kusů se používalo dvou těžkých kladiv, která byla poháněna vodou. Jedna část propadlé díl-nysjejími vedlejšími prostory, komora pro kolo, vodní propust, hamrový náhon a malá vedlejší budova jsou ve zbytcích ještě zachovány.
Od Hamrů se vystupuje k Švédským šancím. To je 1,5 m vysoký val, který je možno sledovat v délce 300 m. V blízkosti leží kulaté kopečky (mohyly), patrně ohraničující předhistorické kultovní místo. Les, ležící na tomto vyvýšeném místě, v němž můžeme snadno zabloudit, patří k nejosamělejším a nejméně známým koutům naší oblasti.

V blízkosti Hamrů se nalézá Čertův kámen, známá skála s nápadnou prohlubní, která byla vykládána jako pohanská obětní mísa. Tato ojedinělá prohlubeň má být podle lidové pověsti obtiskem satana, kterého povalil k zemi zbožný poustevník, když ho čert sváděl ke světským hříchům. Podle jiné pověsti chtěla sv. Barbora stavět na Šipíně kostel, ale ďábel hospodu. Co bylo přes den přiloženo ke kamenům stavby kostela, satan zase v noci strhl a z kamenů zdil svou hospodu. Jakmile to svatá Barbora zjistila, hlídala jedné noci základy kostela a když se ďábel objevil, popadla ho a mrštila jím na opačnou stranu údolí. Tam padl takovou silou na kámen, že dodnes zůstal zachován jeho otisk.

Komentáře návštevníků

rekonstrukce bývalé hájovny na Šipíně

14. 02. 2010 17:02:23 - Vážení, po několika letech jsme zavítali minulé lézo ns Šipín,který jsme poznali jako magické místo, které by si zasloužilo citlivou úpravu budov i hřbitova. Zde jsme zaznamenali snahu o alespoň základní úpravu pietního místa. Ovšem zděšeni jsme byli při pohledu na velmi necitlivou rekonstrukci bývalé hájovny. Do očí bijící rádoby moderní barva fasády v sousedství ladné stavby barokního kostela a přilehlé bývalé fary, to je něco neskutečného. Nehledě na další detaily ničící charakter této starobylé stavby, kterou jsme si měli možnost před několika lety za bývalého majitele prohlédnout, nejen zvenku, ale i zevnitř. Klademe si otázku, jak je možné, aby bylo povoleno takto bez omezení provést úpravy, které kazí vzhled nejen budovy, ale narušují celou atmosféru onoho památného místa, které je jistě právem součástí zajímavé turistické stezky. Mohli bychom se dovědět, kdo je za toto zodpovědný? Samozřejmě mají lidé různý vkus, soukromý majitel má jistě právo si svůj dům podle tohoto vkusu přetvořit. Ale pokud je takový dům součástí jakéhosi historického celku, i když třeba sám není památkově chráněný, není v moci obce, ke které patří, usměrnit poněkud zásahy majitele domu? Rodina Ležatkova
Autor: lezatka@centrum.cz