Obecní úřad
Konstantinovy Lázně
Lázeňská 27
349 52 Kontantinovy Lázně
Pověsti z Konstantinolázeňska
Panenka Marie ve skále
Toto poutní místo leží ve skalnatém úbočí Hradišťského vrchu.
Podle pověsti se v okolí ztratila dcera hajného z Poloučan. Když ji zde po velmi dlouhém hledání konečně nalezli, vyprávěla jim, že si s ní hrála krásná zářící žena s malým chlapcem. Vděční rodiče zde nechali proto postavit sochu Panny Marie, k níž se chodili modlit lidé z širokého okolí.
Čertův kámen u Šipína
Když svatá Barbora počala stavět šipínský kostel, připletl se jí do cesty čert, který chtěl na tomto místě vystavět hospodu. Co bylo přes den přiloženo ke kamenům stavby kostela, satan zase v noci strhl a z kamenů zdil svou hospodu. Rozzlobená světice s ním mrštila přes údolí potoka o balvan takovou silou, že ďábel do ní otiskl celou zadní část svého těla. Kámen dostal od lidí pojmenování Čertův kámen.
Čert v olbramovské hospodě
S radostí chlapci očekávali Mikuláše, když přinesl dárky a rozděloval je, avšak čert naháněl strach.Ve vsích se častěji než přestrojení hoši, kteří s Mikulášem světnice navštěvovali, objevoval sám pekelník. Ten přiletěl a vetřel se pod přestrojením tam, kde ho nečekali. Při tanci v hostinci v Olbramově spatřila jednou jedna dívka u tanečníka koňskou nohu. V hrůze vykřikla: „Ježíš, Maria, Josef“. Poznaný satan se hřmotem rozhněván zmizel, nechal po sobě čertovský pach a u dveří mu z kapsy vypadlo pět zlaťáků. Ty se proměnily v černé kamenné hroudy a na dlouhá léta zde zůstávaly jako zlověstná památka na pekelnou moc. Říkalo se, že si je bere z Vlčí hory a proměňuje ve zlaťáky, které pak rád k úpisům užívá.
Pověsti o hradu Krasíkově
Na nádvoří hradu Krasíkova se prý po léta zelenal strom, jehož větve byly skloněny do země. Strom tu prý vyrostl na znamení neviny jednoho mladíka, který byl obviněn z vraždy a oloupení jakéhosi kupce a na Krasíkově popraven. Cestou na popravu zatkl prý nevinně odsouzený do země svou hůl a přál si, aby na důkaz jeho neviny z ní vyrostl strom a jeho větve aby k hanbě nespravedlivých krasíkovských soudců rostly směrem k zemi. A to se také stalo. Soudci by byli rádi strom zničili, ale nenašla se lidská ruka, která by se jej dotkla. A tak strom po staletí věsil své větve, jako by truchlil nad mladým životem, neprávem utraceným.
Podle jiné pověsti jel jeden z císařských důstojníků za třicetileté války v roce 1647 do Bezdružic a když projížděl místem pozdějších Konstantinových Lázní, byl spatřen z Krasíkova Švédy, kteří na něj namířili dělo, vystřelili a i na tak velkou vzdálenost jej granát roztrhal na kusy. Na tom místě za Starými lázněmi byl pak postaven kamenný kříž.
Také na Krasíkově, jako na mnoha jiných hradech, se prý zjevovala bílá paní, kdykoli měl někdo ze švamberského rodu zemřít. Pověst zaznamenal známý český historik a člen jezuitského řádu Bohuslav Balbín, který při návštěvě zřícenin v druhé polovině 17. století slyšel, že se tu bílá paní zjevuje i nadále.
Zdeňka Šusová, Infocentrum Konstantinovy Lázně
Čerpáno z:
CVRK M.,Zapomenutá vyprávění o městě Stříbře a jeho okolí,Vydavatel: M.Cvrk, Brno, 2005NOVOBILSKÝ,M., ROŽMBERSKÝ, P., Hrad Krasíkov neboli Švamberk, Nakladatelství Mikota Plzeň, 2004
