švihák

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Facebook obce

     facebook 

 

INFO

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 9. 2018

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 14 až 18°C. Noční teploty 12 až 8°C.

Přehrát/Zastavit Další

Datum a čas

Dnes je neděle, 23. 9. 2018, 5:02:48

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Konstantinovy Lázně. Více informací naleznete zde.

Obsah

HRADIŠŤSKÝ VRCH - historie

foto

     
Nad vsí Okrouhlým Hradištěm se vypíná čedičová hora, jejíž ploché temeno neslo opevněnou lokalitu – halštatské hradiště, které se zde rozkládalo na ploše 50 ha. Plochu hradiště obepínal val o délce 3700 m přerušený čtyřmi až pěti branami. Hlavní přístup do hradiště vedl zřejmě od  východu, kde val sestupuje po úbočí do prostoru mezi Okrouhlým a Dlouhým Hradištěm. Zde je rozeznatelný prostor nejmohutnější a nejzachovalejší východní brány. Celá západní část hradiště je zničena čedičovým lomem, který se bezohledně dere do středu čedičové hory. Významné hradisko, svojí velikostí druhé v západních Čechách, přilákalo k výzkumu nejprve různé amatérské badatele. V roce 1933 zde provedla první profesionální výzkum německá archeoložka C. Streitová. Rozlehlý záchranný výzkum zde uskutečnila v letech 1960 – 1964 Dr. Věra Šaldová. Ten měl alespoň zčásti prozkoumat plochu hradiště obětovanou lomu.
Při výzkumu byly objeveny základy pravěkých obydlí vymezených otvory kůlových jamek. Jejich průměrná velikost dosahovala kolem 12 m2. Val hradiště byl tvořen dvěma souběžnými řadami velkých kamenů, prostor mezi nimi vyplňovalo drobnější kamení a hlína. Otisky dřevěné konstrukce se  nepodařilo zachytit. Místy byl val spečen požárem, jehož stopy bylo možné prokázat i uvnitř hradiště. Podle nich archeologové usuzují, že  hradiště zaniklo požárem. Stáří hradiska je kladeno do pozdní doby bronzové, kterou lze na našem území datovat do 9. století před n.l. V prostoru fortifikace se sporadicky vyskytují archeologické artefakty z doby kamenné stejně jako nálezy z doby hradištní. Ty již časově navazují na nejstarší psané historické prameny. Od roku 1998 je zde zpřístupněna naučná stezka Hradišťský vrch.
Hradišťský lom není jen černá můra archeologů a ochránců přírody. V průběhu staletí z něj bylo vytěženo nespočetné množství tun kamene. Čedičové kvádry z lomu byly používány při dostavbě věže švamberské kaple, kaple na Ovčím vrchu a mnoha dalších církevních a veřejných staveb v širokém okolí. V roce 1891 zaměstnával lom již 100 dělníků. V roce 1909 nastal rychlý rozvoj těžby a výroby, když lom převzala firma P. Spatta. Pracovala zde drtírna štěrku, jejíž kvalitní materiál byl vyvážen nejen do Evropy, ale také do Turecka. Firma zde zřídila rovněž cementárnu vyrábějící roury, sloupy, desky a další stavební komponenty. Lom spojovala se železniční zastávkou v Břetislavi lanovka, která za  dobu své existence přepravila do vagónů tisíce tun hradišťského čediče. V roce 1997 byla těžba v lomu zastavena.
Lenka Marková, Infocentrum Konstantinovy Lázně
Čerpáno z knihy - PROCHÁZKA Z., Konstantinovy Lázně, Bezdružice a okolí, Nakladatelství Českého lesa 2006

 fotoZatopený bývalý kamenolom