švihák

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Facebook obce

     facebook 

 

INFO

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 9. 2018

oblacnosde

Bude skoro jasno až polojasno, od západu postupně až oblačno a místy přeháňky, ojediněle bouřky. Denní teploty 26 až 30°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Přehrát/Zastavit Další

Datum a čas

Dnes je pátek, 21. 9. 2018, 9:48:38

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Konstantinovy Lázně. Více informací naleznete zde.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Gutštejn

VIDEO

 foto

 

www stránky hradu                                  Video ZDE          Virtuální prohlídka  ZDE

 

Romantická zřícenina gotického hradu Gutštejna leží na skále nad potokem Hadovkou asi 5 km jihovýchodně od Konstantinových Lázní v zalesněném údolí nad  levým břehem potoka Hadovky. Hradu dominuje 20 m vysoká věž se  zaoblenými rohy. Vstupní portál v patře věže umožňoval přímý vstup z přilehlého paláce, další palác byl na protilehlé straně. Dochovaly se  zbytky obou paláců i zříceniny obvodové hradby.
Hrad byl postaven počátkem 13. stol. jako sídelní hrad pánů z Gutštejna, kteří se  vychloubali, že patří k nejstaršímu šlechtickému rodu, což vzhledem k erbu (tři zlaté parohy) je možné, neboť ty měl v erbu i blahoslavený Hroznatá, zakladatel kláštera v Teplé. Jako prapředek pánů z Gutštejna, který pravděpodobně hrad vystavěl, je uváděn Dětřich I. z Krasovic. Kjeho majetku patřilo i několik okolních obcí, jako jsou Okrouhlé a Dlouhé Hradiště, Břetislav apod.

Roku 1421 obléhali Gutštejn katolických pánů husité, ale po několikatýdenním bezúspěšném obléhání odtáhli na Úterý a cestou vyplenili hrad Falkenštejn. Podobně jako mnozí další šlechtici využili i Gutštejnové zmatků za husitských válek k majetkovým ziskům na účet nižší šlechty, poražených a katolické církve. V tomto období si přivlastnili např.  Rabštejn, Tachov a dokonce i Stříbro a zastávali významné státní posty. Když to bylo majetkově výhodné, spolupracovali s Jiříkem z Poděbrad, po  jeho smrti s králem Vladislavem, a tak k jejich majetkům přibyly Kynšperk, Příbram, Chýše, Točník a další. V této době to byli bezcharakterní kariéristé, kteří byli nenáviděni celým okolím. Nicméně tato větev Gutštejnů nebyla těmi bájnými a proklínanými loupežníky, kteří loupili a plenili v celých západních Čechách. Gutštejnští loupeživí rytíři pocházeli z Vřesové. Někdy v r. 1550 prodala manželka jednoho z Gutštejnů celé panství Hansi Elbogenerovi z Bezdružic, čímž Gutštejn, který odolal husitům, zpustl. V r. 1747 pak vymřel starý rod Gutštejnů, který hrál v historii západních Čech významnou roli.