švihák

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Facebook obce

     facebook 

 

INFO

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 1. 2018

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy sněhové přeháňky nebo sněžení. Denní teploty -1 až 3°C. Noční teploty -4 až -8°C.

Přehrát/Zastavit Další

Datum a čas

Dnes je neděle, 21. 1. 2018, 9:59:30

mojeiD na našich stránkách!

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Konstantinovy Lázně. Více informací naleznete zde.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

GEOLOGIE, TEKTONIKA a HYDROGEOLOGIE ÚZEMÍ
Zřídelní struktura Konstantinových Lázních leží v severozápadním výběžku komplexu tepelsko-barandienské oblasti ve výšce okolo 520 m n.m. v místech, kde Tepelská plošina přechází na jihovýchod do nižší stříbrské pahorkatiny. Vznik zřídelní struktury je výsledkem příznivých tektonických poměrů a přítomnost mladotřetihorního vulkanismu. Pro  celkový ráz krajiny je charakteristický plochý parovinný reliéf s mělce zahloubenými údolními depresemi, který kontrastuje s hluboce zaříznutými údolími větších toků.
V okolí vystupují z paroviny významné kopce neovulkanitů (Krasíkov 629 m n.m., Ovčí vrch 696 m n.n., Hradišťský vrch 632 m n.m. atd).
Geologická stavba území
Hlavní geologickou jednotkou je algonkium a v nepatrném plošném rozsahu rovněž horniny permokarbonského stáří. Hlavním stavebním materiálem uzemí jsou fylity (komplex chloriticko-sericitických fylitů s žilkami křemene) a to serie pokrývačských břidlic a serie spilitové. Skalní podklad je většinou zvětralý. Barva pevné horniny je většinou šedozelené až šedé barvy. Zbarvení závisí především na obsahu grafitického pigmentu. Převládající horninou je
Tektonika území
Z tektonického hlediska je tento fylitový komplex porušen řadou poruch nejrůznějších směrů. Směry o sklony (asi 70-80o) vrstnatosti pak upřesnil hydrogeologický průzkum v letech 1665 – 1969. Převládající směry hlavních poruch jsou S – J ( tzv. polžická – nejvýznamějsší porucha, šířka od několika metrů až do desítek metrů) V – Z ( tzv.  konstantinolázeňská porucha, příčná na polžickou,probíhá přes lázeňské prameny a končí na polžické poruše) SV-JZ (prostor Starých Lázní). Jako hlavní tektonické uzly se při měření projevily prostory u vrtu BV 12, prostor u BV 11 a bývalých lázeňských pramenů a uzel severně od  železniční tratě v místech kde se protínají lázeňská porucha s linii směru SV – JZ, procházející prostorem vrtu BV 12. Tento třetí uzel má jen teoretický význam a je zatím bez podrobnějšího prozkoumání. Ve směru hlavní tektonické linie od severu k jihu protéká Čelivský a Polžický potok z řadou vývěrů kyselky, jehož povodí (tvořeno fylitickými horninami) je prakticky nepropustné.
Hydrogeologické poměry
Horniny algonkického stáří jsou svým charakterem pro vodu nepropustné. Pro hydrogeologické poměry má proto zásadní význam tektonika území, které umožňují puklinový oběh spodní vody. Nejaktivnější oběh je tak logicky umožněn na tektonických liniích, jejíchž prostnost je spjata se  stupněm rozpukání. Vydatnost puklinových pramenů je zde poměrně malá od  0,2 l/sec. až po 0,5 l/sec.
Převážná většina poruch umožňuje výstup minerálním vodám. Pásmo jejich tvoření je v hloubce 50 – 100 m, místy i více. Prostá podzemní voda se  vsakuje do puklin, sestupuje po nich do hloubky a zde se směšuje s juvenilním kysličníkem uhličitým, který vodu proplyní vodu.Proplyněná voda pak má větší schopnost přejímat z okolních hornin minerální složky a lépe vystupuje k povrchu.
Podle základního genetického třídění minerálních zřídel náleží Konstantinovy Lázně mezi kontinentální zřídla s mělčí zřídelní strukturou a dvou etapovým oběhem minerální vody (sestupná, vzestupná).Konstantinolázeňské kyselky mají poměrně malou mineralisaci od 300 do 1100mg/l, vysoký obsah volného CO2 okolo 2500 mg/l (i 3000  mg/l), vysoký obsah železa až 60 mg/l. Podle složení patří k studeným prostým kyselkám.
Po stránce klimatické patří okolí Konstantinových Lázní k polosuchým oblastem s průměrným ročním úhrnem srážek 500 – 650 mm. Je to způsobeno především ovlivněním cele oblasti srážkovým stínem předhůří Českého lesa a Doupovských hor.
Průzkum území
Zahájení průzkumu území by jsme mohli datovat na rozhraní 17. a 18.  století, na kdy se datují kutací práce v okolí Bezdružic a Křivců. Ty jsou však nepotvrzené. Seriozní průzkumy začínají však až v polovině 19.  století, kdy bylo provedeno F.V. Hochstelterem základní geologické zmapování oblasti. V roce 1913 se geologickou stavbou území zabývá R.Kettner. Podrobnějšímu průzkumu je oblast podrobena v letech 1946  a 1948-51. Kompletní hydrogelogický průzkum pak proběhl v letech 1962 – 1965 I. etapou, která měla charakter vyhledávacího průzkumu měla ověřit hydrogeologické poměry, zjistit možnosti stávající zřídelní základny a navrhnout nový způsob jímaní minerálních vod. Na základě příznivých výsledků byla provedena v letech 1965 – 1969 II. etapa. Ta měla za úkol upřesnit zřídelní strukturu jako celek, její geologické a hydrogeologické poměry a upřesnit některé detaily z předchozí etapy. Součástí průzkumu bylo mimo jiné i provedení celé řady průzkumných a  dvou jímacích vrtů (BV 11 a BV 12). Z provedených prací nebylo však možné přesně stanovit infiltrační území. Předpokládá se, že infiltrační oblast je tvořena povodím Čelivského a Polžického potoka o rozloze 12,3 km2.