Navigace

Obsah

 DAŇKOV - historie

Nedaleko od silnice z Okrouhlého Hradiště do Rozněvic, asi 500 m severozápadně od Gutštejna, stojí hospodářský dvůr zvaný Daňkov. Toto jméno získal po  roce 1816, kdy byla v jeho blízkosti založena daňčí obora. Původně býval na jeho místě poplužní dvůr, zvaný Gutštejn; tehdy zde stávaly hospodářské objekty, z nichž byl hrad Gutštejn zásobován potravinami. Po  zániku jmenovaného hradu, nahradil dvůr jeho správní a hospodářskou funkci na panství. Patřily k němu nejen rozsáhlé pozemky, ale rovněž velké lesní plochy, rozprostírající se kolem zničeného hradu.
Ještě před založením obory (roku 1816) zde byl panský dvůr s ovčínem a malým zámečkem, který měl pouze dvě místnosti. V návaznosti na zřízení daňčí obory byl při dvoře vybudován nový lovecký zámeček, jehož konečná podoba pochází až z roku 1879.
Lovecký zámeček měl podobu jednoduché obdélné stavby s nárožní pětibokou věžičkou a dřevěnou pavlačí; poprvé je zachycen na indikační skice z roku 1838. Později - ve druhé polovině 19. století - byl stavebně upravován a dostal v podstatě dnešní podobu. V této době bylo zřejmě také změněno jméno dvora a zámečku na Daňkov v souvislosti s daňčí oborou, do níž objekty vytvářely vstup.
Tento nový objekt sloužil také jako obydlí úředníků. Jedním z majitelů se stal např. bohatý bankovní úředník Carl Alex Schaefer, který v roce 1937 odkoupil od knížete Aloise Löwensteina celé jeho daňkovské panství (Daňkovský dvůr + obora). V roce 1938 byla cca 400 ha obora zrušena a několik daňků vypuštěno volně do přírody.
Dnes je stavení zámečku s malou polygonální věžičkou ve značně zbědovaném stavu.
 
Infocentrum Konstantinovy Lázně, Zdeňka Šůsová
 
 foto
 
Francouzský architekt chtěl upravit okolí Gutštejna.
 
Malebná krajina okolo zříceniny hradu Gutštejna na Konstantinolázeňsku krásou připíná záměrnou kompozici umělého přírodně krajinářského parku. Již příchod od  zchátralé budovy někdejšího loveckého zámečku při dvoře Daňkov nabízí postupné otevírání se vzrušujících průhledů na kamennou věž jedné z nejkrásnějích hradních zřícenin v západních Čechách, pomalu vystupující nad koruny stromů. O to více překvapí málo známá skutečnost, že v první polovině devatenáctého století vznikly plány na výstavbu loveckého zámečku v areálu dvora Daňkov.

Dochovalo se i několik náčrtů plánovaných úprav okolního parku. Ještě více překvapí fakt, že autorem návrhu zvláštní budovy byl zajímavý francouzský architekt Francois Verly, jehož asi nejvíce proslavila přestavba lillského kostela sv. Vavřince na Chrám rozumu v čase Velké francouzské revoluce. V závěrečných letech svého života pracoval Verly pro knížete Karla z Löwensteinu. Jak zjistila Veronika Bezděková z plzeňského pracoviště památkového ústavu, pozoruhodný dvoupatrový zámeček architekta Verlyho měl stát na jakémsi půdoryse připomínajícím trojúhelník či písmeno V. Na plánech z roku 1820 vidíme střechy zakončené nízkými věžicemi nad schodišti či rozlehlou centrální halu přes dvě patra s nikami ozdobenými sochami nebo menší klenuté sály, komponované do zakončení bočních křídel. Z několika stran vedou ke stavbě široká schodiště.
O rok později dle zjištění Bezděkové vznikly Verlyho plány úpravy potoka Hadovky v plánovaném parku. Spatřujeme nákresy jezů či odvážně pojatého dřevěného mostku klenoucího se přes divokou vodu jako ohnutý luk. Jeden z nákresů zámku zasazeného do prostředí parku zachycuje v pravém horním rohu i zříceninu hradu Gutštejna. Scéna přesně odráží soudobé romantické nálady i módu, snoubí ideál návratu k přírodě se smyslem pro divokou krásu kontrastující s barokní snahou po umělém usměrňování přírody. Jak ovšem vyplývá ze zákresů ve stabilním katastru či skutečnosti, že  v patřičných archivech nejsou zachovány žádné odpovídající materiály, stavba Verlyho loveckého zámečku při gutštejnské oboře nebyla nikdy realizována. Podle nákresů lze usoudit, že zámek měl být vystavěn v prostoru obory, avšak bez návaznosti na blízký hospodářský dvůr. Budova zámku měla stát mezi dvěma parkovými cestami na východ od  zmíněného dvora. Dochované materiály pak přímo vybízejí k návštěvě Gutštejna i dvora Daňkov a přemítání, jak moc by místo bylo proměněno, kdyby kníže Löwenstein nechal neobyčejně zajímavou stavbu loveckého zámku uskutečnit.
      Růžička David