DLOUHÉ HRADIŠTĚ (místní část Obce Konstantinovy Lázně)
Na východním úpatí Hradišťského vrchu leží na svahu do Úterského potoka lehce proláklá, do délky roztažená vesnice Dlouhé Hradiště (500 m.). Místní název je odvozen z názvů hradiště a dlouhá ves. KDlouhému Hradišti náleží místní část Na Klampru a v údolí Úterského potoka ležící samoty Hlaváčův Mlýn a Marasův Mlýn (nyní jen zbytky zdiva). Obec má 23 obývaných a 6 rekreačních domů; 22 stálých obyvatel. Dlouhé Hradiště se často v pramenech uvádí spolu s Okrouhlým Hradištěm. Místo náleželo r. 1379 Sulkovi a Ješkovi z Hrádku. Když husité nemohli v r. 1421 dobýt silně opevněný Gutštejn, obrátili se podél potoka proti Úterý a rozbořili blízký Falkenštejn. Přitom bylo Dlouhé Hradiště těžce postiženo. R. 1447 koupila Dlouhé Hradiště Anna z Hrádku. Roku 1460 zajistil Dittrich z Gutštejna své manželce na svém dědictví v Dlouhém Hradišti 600 kop jako věno. Z té doby pochází seznam sedláků, který se přiložil. Uvádějí se jména
Vaněk, Machek, Hlaváč mlynář. Zjišťujeme, že rodina Hlaváčů vlastnila již v 15. stol. Hlaváčův Mlýn, okolo kterého se tehdy šířily velké dubové lesy. Z Dlouhého Hradiště pochází filharmonik František Reiter, který se již ve svých 19 letech stal členem orchestru Zemského německého divadla v Praze jako hráč na lesní roh (r. 1927). V první světové válce mělo Dlouhé Hradiště 12 a ve druhé 16 padlých a pohřešovaných. Při přesídlení přešli obyvatelé obce v mnohých transportech do Bavorska, Hessenska a do sovětské zóny.

Komentáře návštevníků

Samota Marasův mlýn

31. 03. 2010 23:08:04 - Marasův, alias Mrázův mlýn dávno neexistuje, zanikl po r. 1945. U potoka pod Dlouhým Hradištěm jsou jen sotva znatelné zbytky zdiva..
Autor: matejkalad@seznam.cz